FAQ

Byly na stavbu vůbec někdy peníze?

Vláda ČR, schválila cca dvoumiliardovou investici do nové budovy Národní knihovny a jednu miliardu vyčlenila na rekonstrukci Klementina. Příslušná vládní usnesení jsou veřejně dostupná a stále platná. Ministerstvo kultury tehdy řídil Vítězslav Jandák. S novou budovou počítaly i státní rozpočty na léta 2007 a 2008.

Copak je myšlenka Národní knihovny na jednom místě nová?

Koncepce rozvoje Národní knihovny, postavená na principu „fondy a služby na jednom místě“, byla Ministerstvem kultury ČR schválená na přelomu let 2004 a 2005. ,Z hlediska provozu knihovny i kvůli hospodaření s veřejnými penězi je optimální a šetrná. Ani zcela brutální a enormně nákladné poničení barokního areálu Klementina by soustředění Národní knihovny neumožnilo.

Avšak myšlenka stavby knihovny na Letné je mnohem starší, stejně jako kdysi záměr umístit tam novostavbu Národní galerie.

I kdybychom novou budovu chtěli, stejně pro ni není pozemek…

Stavební parcela na západním okraji Letné, určená pro stavbu nové Národní knihovny, stále existuje. Národní knihovna pozemek nezískala pouze důsledkem nepochopitelných obstrukcí pražského Magistrátu, jehož úředníci (jmenovitě RNDr. Peter Ďurica) do dnešního dne nenaplnili stále platné usnesení zastupitelů hlavního města Prahy o prodeji pozemků z března 2006. viz http://www.nkp.cz/novabudova/stanovisko_kpozemkum.htm

Tento pozemek je navíc územním plánem dlouhodobě určen pro kulturní nebo církevní stavbu. V počátku 90. let minulého století se diskutovalo i o umístění nové koncertní síně.

Nevyhlásila Národní knihovna soutěž na jiné pozemky?

Národní knihovna vyhlásila soutěž na pozemky určené závaznými regulačními podmínkami, které písemně stanovil Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Kopie příslušných dokumentů jsou veřejně dostupné na webových stránkách Národní knihovny ČR. Následný posun o cca 10 m jižně navrhlo samo město Praha, které také připravilo a projednalo změnu územního plánu, aby se tak knihovna lépe umístila v daném prostoru tramvajové smyčky. Bohužel pak primátor a někteří další změnili názor na celý projekt.

Potřebuje Národní knihovna novou budovu? Nestačí jí Klementinum?

Pokud nechceme většinu knihovních fondů vystěhovat na okraj Prahy do depozitářů a barokní areál Klementina brutálně přestavět, nemůže stačit!!. Přestavba Klementina a dostavba obřího depozitáře s administrativní budovou pro všechny provozy Národní knihovny, které nesouvisejí s přímými službami, navíc není levnější variantou. Z hlediska památkové péče – Klementinum je národní kulturní památka – je pak řešením stěží přijatelným. Povodně v roce 2002 navíc ukázaly, že pro potřeby Národní knihovny nelze počítat s podzemím pod Klementinem, byť vybudovaným za astronomickou částku.

Kdyby přesto taková varianta dostala přednost, za srovnatelných nákladů s novostavbou na Letné dosáhneme mnohem horšího výsledku.: Uživatelé Národní knihovny by na objednané tituly dlouho čekali, převážení knihovních dokumentů by bylo drahé, neekologické a nešetrné (zejména pro starší knihy, noviny a časopisy).

Pro tak velkou investici si měla knihovna předem zajistit politickou podporu…

Řešení prostorových problémů Národní knihovny stavbou nové budovy a rekonstrukcí (nikoli však přestavbou) Klementina podpořili politici napříč spektrem opakovaně: v usnesení kulturního i rozpočtového výboru poslanecké sněmovny a v usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Pražská organizace ODS měla podporu nové Národní knihovně v Praze na Letné ve volebním programu pro volby 2006, které s převahou vyhrála. S vývojem projektu byli opakovaně seznamováni poslanci a zastupitelé koalice i opozice – na úrovni státu, hlavního města Prahy i městských částí Praha 7 a Praha 1. Se záměrem postavit novou Národní knihovnu se podrobně seznámil i současný předseda vlády ČR Mirek Topolánek ještě v době, kdy byla ODS stranou opoziční. Projekt podpořili v roce 2006 jak prakticky všichni zastupitelé města Prahy, tak osobně primátor Bém, který chválil ještě i výsledky architektonické soutěže.

Prý by realizace Kaplického návrhu stála nejméně pět miliard a provoz by byl příliš nákladný…

Odhad potřebných investičních prostředků na stavbu nové budovy ve výši necelých dvou miliard Kč je z roku 2004 a v cenách roku 2004. Odhad vycházel pouze z požadovaného objemu stavby, nemohl předjímat architektonické řešení. Vzhledem k pravidelnému meziročnímu nárůstu ceny stavebních prací celková výše potřebné investice jistě rostla, bez ohledu na to, jak bude nová budova Národní knihovny vypadat. Čím později začneme stavět, tím více nás to bude stát... Jedním z cílů sbírky Nadačního fondu je právě studie proveditelnosti a aproximativní rozpočet stavby podle návrhu Jana Kaplického..

Předpokládáme, že částka bude nižší, než  varianta zásadní rekonstrukce Klementina doprovázená výstavbou depozitáře a provozní budovy v Hostivaři. Provoz nové budovy Národní knihovny Jan Kaplický koncipoval jako maximálně šetrný a ekologický – bez tohoto přístupu by ateliér Future Systems nemohl ve Velké Británii vůbec projektovat.